Jak správně sjednat zkušební dobu v roce 2025? Přehled pravidel podle § 35 zákoníku práce

Zkušební doba patří k nejčastěji sjednávaným institutům pracovního práva, přesto kolem ní přetrvává celá řada nejasností. Správné nastavení zkušební doby má zásadní význam jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance – ovlivňuje stabilitu pracovního poměru, flexibilitu během adaptační fáze i právní jistotu obou stran. Přinášíme proto ucelený a praktický přehled aktuálních pravidel podle § 35 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), účinných od 1.6.2025.
Jaké je tedy maximální délka zkušební doby

Jaké je tedy maximální délka zkušební doby

Zákoník práce stanoví limity pro maximální délku zkušební doby podle charakteru pracovní pozice:

a) Zaměstnanci na běžných pracovních pozicích

  • Maximálně 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru.

b) Vedoucí zaměstnanci

  • Maximálně 8 měsíců po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru.

c) Pracovní poměr na dobu určitou

U pracovních poměrů na dobu určitou platí další omezení: zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

Příklad:
Pracovní poměr na dobu určitou 6 měsíců → maximální zkušební doba je 3 měsíce, i když obecný limit je 4 měsíce.

Jak zkušební dobu správně sjednat?

  • Písemná forma: zkušební doba musí být sjednána písemně.
  • Termín sjednání: zkušební doba musí být sjednána nejpozději v den vzniku pracovního poměru (není možné ji dodat dodatečně po nástupu).

Kdy a jak lze zkušební dobu prodloužit?

a) Prodloužení dohodou

Podle § 35 odst. 4 lze zkušební dobu písemnou dohodou prodloužit, avšak pouze v mezích zákonných limitů (4/8 měsíců) a — u doby určité — maximálně do poloviny sjednané doby.

b) Automatické prodloužení

Podle § 35 odst. 5 se zkušební doba automaticky prodlužuje o pracovní dny, v nichž zaměstnanec:

  • neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci,
  • čerpal dovolenou,
  • nebo měl neomluvené zameškání práce.

U těchto případů není nutná samostatná dohoda — prodloužení nastává ze zákona.

Kdo to vlastně je ten vedoucí zaměstnanec?

Podle § 11 zákoníku práce se vedoucími zaměstnanci rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni:

  • stanovovat a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly,
  • rganizovat, řídit a kontrolovat jejich práci,
  • dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Pro určení, zda lze sjednat zkušební dobu až 8 měsíců, je podstatné reálné naplnění znaků vedoucí pozice, nikoliv formální název typu „manažer“, „koordinátor“ nebo „supervizor“.

Aby byl zaměstnanec skutečně vedoucím, musí mít podřízené zaměstnance, pravomoc jim dávat pokyny a organizovat jejich práci, odpovědnost za jejich činnost

Pouze tehdy, pokud jsou tyto pravomoci skutečně zaměstnanci svěření, lze jej považovat za vedoucího zaměstnance ve smyslu zákoníku práce – a tedy sjednat zkušební dobu až 8 měsíců.

4. Jakou zkušební dobu lze sjednat ve vašem konkrétním případě?

Shrňme si to tedy: maximální délka zkušební doby vždy závisí na tom, zda je pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, a na tom, zda jde o vedoucí či běžnou pozici.